Reykjavík - betonové kostely i výstavka penisů

Reykjavík - betonové kostely i výstavka penisů

Pokud byste se chtěli podívat do nejsevernějšího hlavního města světa, museli byste se vydat na Island. Na jeho jihozápadním pobřeží vyrostla metropole Reykjavík, jejíž název se překládá jako „Kouřící zátoka“. Reykjavík je příjemné město, které nabízí spoustu zajímavostí a je ideální vstupní branou za poznáním jedinečné a divoké islandské přírody.

Reykjavík je nejen hlavním, ale také největším městem ostrovního státu Island. Je situován v zálivu Faxaflói, na začátku poloostrova Reykjanes, kde je omýván Atlantským oceánem. Ve vodách v jeho blízkosti je roztroušeno množství ostrovů a ostrůvků. Od jihozápadu k severovýchodu vede Islandem tektonická deska a tak bývá Reykjavík čas od času vystavován zemětřesení. Městem protéká řeka Elliðaá, která není splavná, ale žije v ní spousta lososů. K siluetě Reykjavíku neodmyslitelně patří také 914 metrů vysoká hora Esja.

Temné zimy a světlá léta

Kromě toho, že jde o nejseverněji položené hlavní město světa, je Reykjavík v rámci Evropy také městem nejzápadnějším. Jeho poloha může za to, že jsou zde letní noci velmi světlé a slunce téměř nezapadá, zatímco v zimě si místní obyvatelé „užívají“ pouze 4 hodin slunečního svitu denně. V zimě není ničím neobvyklým polární záře objevující se na obloze. Reykjavík je v současnosti domovem asi 120 tisíc obyvatel, ale v celé metropolitní oblasti tzv. Velkého Reykjavíku, kterou tvoří ještě další nedaleká města a vesnice, potom žije okolo 200 tisíc obyvatel, což jsou dvě třetiny populace celého ostrova. Je zde tak koncentrována většina obyvatelstva celého Islandu.

Nahlédnutí do historie

Reykjavík byl založen vikinským osadníkem Ingólfurem Arnarssonem v roce 874. Podle termálních pramenů a gejzírů, které se v okolí nachází, získala osada také své islandské jméno – Kouřící zátoka. Na nedalekém ostrově Víðey byl pak roku 1226 postaven augustiniánský klášter Viðeyjarkirkja, díky němuž se začala osada Reykjavík dále vyvíjet. Město samotné se stalo v 18. století důležitým obchodním centrem a významnou námořní křižovatkou. Dne 18. srpna roku 1786 získal Reykjavík městská práva, která mu přidělili jeho vlastní obyvatelé (celkem 167 lidí). V roce 1904 byl městu udělen titul sídelního města vlády ostrova. Od roku 1944 je pak Reykjavík metropolí nezávislého státu Island.

Radost pro motoristy

Oblast Reykjavíku je ze všech oblastí ostrova nejcivilizovanější a nejlépe vybavená, což je poznat i na místní infrastruktuře. Kvalita silnic je zde velmi vysoká, což se o silnicích v jiných částech Islandu říct nedá. Přestože je počet aut na obyvatele na Islandu jeden z nejvyšších na světě, dopravní zácpy jsou zde výjimečné a to i v centru hlavního města. Co se týče průmyslu, má zde největší zastoupení rybolov, což je znát na počtu konzerváren ryb. V Reykjavíku se nachází dva přístavy – moderní přístav Sundahöfn ve východní části města je největším nákladním přístavem v zemi, druhým přístavem je starý rybářský přístav nedaleko centra. Jižně od centra města se nachází také letiště, které je druhým největším v zemi, ale zaopatřuje pouze vnitrostátní lety či lety na Faerské ostrovy či do Grónska. Mezinárodní letiště se nachází v Keflavíku.

Trochu jiný Island

Reykjavík je v porovnání se zbytkem ostrova zcela jiným světem a proto i ti, kdo přijeli na Island především za jeho čarokrásnou přírodou, by si měli vyhradit čas na jeho prozkoumání. Město je udržované, čisté, plné zeleně a nabízí celou řadu zajímavostí. Domky místních obyvatel jsou pokryté vlnitým plechem, který dokáže skvěle odolat zdejšímu nevyzpytatelnému počasí. Řada budov je také postavena ze dřeva. Reykjavík potěší všechny milovníky nočního života, který je bouřlivý zejména o víkendu. V centru města se nachází množství klubů a barů, které jsou zaplavovány především mladými lidmi a turisty. Těmto víkendovým pijatikám, kdy se střídají bary a řádí se až do rána, se říká „runtur“.

Prohlídka města – kostely, parky a muzea

Dominantou metropole je 74,5 metru vysoká katedrála Hallgrímskirkja, která je jednou z nejvyšších staveb na celém Islandu. Byla pojmenována po Hallgrímuru Péturssonu a je dílem architekta Gudjóna Samúelssona, který se nechal inspirovat islandskou přírodou, konkrétně kamennými varhanami. Stavba betonového kostela byla započata v roce 1945 a dokončena až o dlouhých 38 let později v roce 1986. V interiéru se nachází impozantní varhany s více než 5 tisíci píšťalami, které měří na výšku 15 metrů. Další významnou církevní stavbou je luteránská neoklasicistní katedrála Dómkirkja z roku 1848.

V roce 1881 byla ve městě dokončena stavba Alþingishúsið, prosté budovy islandského parlamentu, která z architektonického hlediska není nijak zvlášť zajímavá. Islandský parlament od roku 930 působil nepřetržitě v Þingvelliru a do Reykjavíku byl přenesen až v roce 1798. Další zajímavou stavbou je vila Höfđi, která se proslavila jakožto dějiště klíčových jednání mezi Gorbačovem a Reaganem v roce 1986. Tato bílá dřevěná secesní budova, která byla vystavěna v roce 1909 původně pro francouzského konzula, byla svědkem toho, jak se tito dva významní státníci dohodli na omezení počtu zbraní středního doletu a mezikontinentálních střel v Evropě a Asii. Jejich schůzka se zapsala do dějin, protože byla předzvěstí konce studené války.

Na břehu jezera Tjörnin v centru města stojí na betonových pilotech architektonicky velmi zajímavá a nápadná budova městské radnice. Stavba ze skla, oceli a chromu byla pojata velmi modernisticky a do provozu uvedena v roce 1992. Dodnes rozděluje obyvatele Reykjavíku na své příznivce a odpůrce. V přízemí budovy najdete informační centrum, galerii a unikátní plastickou mapu celého ostrova. Samotné jezero Tjörnin je oblíbeným místem procházek. Vede kolem něj stezka, která se dá zvládnout projít asi za hodinu. V blízkosti jezera žije více než 40 druhů ptáků, jako jsou např. arktičtí rybáci, labutě, husy a kachny.

Na kopci kousek od centra Reykjavíku stojí vodárna Perlan, která sloužila jako zásobárna horké vody pro hlavní město. Stavba je to velmi fotogenická a turistům se z ní naskýtá pěkný výhled na celou metropoli. Uvnitř vodárny se nachází umělý gejzír, několik obchodů a otáčecí restaurace, která patří k nejluxusnějším a nejdražším ve městě. Do jedné z nádrží Perlanu bylo umístěno Muzeum ság, v němž je expozice zabývající se islandskými ságami, historií a životním stylem Islanďanů. Před budovou Perlanu je možné si prohlédnout moderní plastiku čtyř postav. Další zajímavou plastiku pak najdeme na pobřeží – jedná se o sluneční plavidlo, tedy vikinskou loď.

Během procházky městem nevynechejte ulici Suðurgata táhnoucí se západně od jezera Tjörnin a vedoucí paralelně s jeho pobřežím. Je plná upravených malých domků a naskýtá se z ní krásný pohled na druhou stranu jezera. Je jednou z nejfotografovanějších ulic Reykjavíku - domky jsou totiž chráněny před nepřízní počasí pestrobarevným vlnitým plechem a staly se tak častým námětem pohlednic z metropole.

Koho zajímá historie Islandu, může navštívit Národní muzeum, kde se seznámí s dějinami země od raného osídlení až po vznik republiky v roce 1944. Velmi ceněným exponátem jsou vyřezávané kostelní dveře ze 13. století. Milovníky umění zase potěší prohlídka Národní galerie (Lístasafn Íslands), kde jsou vystavena díla islandských malířů, jež nejčastěji zobrazovali ponurou krajinu a pohádkové bytosti jako trolly a obry. Mezi obrazy však naleznete i díla Edvarda Muncha a Pabla Picassa. Opravdu nevšedním zážitkem pak může být návštěva Islandského falologického muzea, kde je vystaveno na 280 do formaldehydu naložených či sušených penisů nejrůznějších zvířat (savců), a nechybí mezi nimi samozřejmě ani člověk. Toto muzeum tak opatruje největší kolekci penisů na světě. Největším exponátem muzea je 170 cm dlouhý falus plejtváka obrovského, který váží úctyhodných 70 kg a naopak nejmenším vystaveným exemplářem je pyjová kost křečka, která měří pouhé 2 mm. Ročně projde muzeem okolo 11 tisíc zvědavých návštěvníků, z nichž převážnou část tvoří ženy.

Pokud budete chtít všechny dojmy načerpané během prohlídky Reykjavíku vstřebat, zajděte si odpočinout na geotermální pláž Nauthólsvík. Jde o uměle vytvořenou pláž, na níž byl písek dovezen až z dalekého Maroka. Ledově studená voda Atlantiku je zde ohřívána přitékající geotermální vodou, takže má příjemných 18 – 20 stupňů a otužilejším umožňuje koupání. Ti méně otužilí mohou využít termální bazének. Další horké prameny se nalézají v Laugardaluru – údolí horkých pramenů, kde vyrostly četné sportovní areály i plavecký bazén. K odpočinku láká také zalesněný vrch Öskjuhlíð, který je pro místní obyvatele vyhledávanou rekreační oblastí. Stromy byly na tomto kopci vysazeny ve 40. letech 20. století. Během druhé světové války se zde nacházela britská vojenská základna. Příjemným zakončením prohlídky metropole může být návštěva botanické zahrady, kde roste na 5 000 druhů rostlin. Vyskytuje se zde jak islandská flóra, tak je zde k vidění i mnoho dovezených druhů.

- jap -

Článek byl zobrazen 14 972 krát.